Přidat názor k článku Pískoviště - ráj pro děti, otrava pro matky?

No, tak pískoviště s kvanty vřískajících batolat obležené jejich matinkami pročítávajícími nějaký ten slepičí časopis či tlachajícími o plenkách atd. mě vždycky odpuzovalo a stále odpuzuje. Když jsme se před 9 lety nastěhovali do našeho bytu - přesně toto se odehrávalo před okny paneláku. Jednou jsme tam napočítali dokonce 13 dětiček... tehdy jsme ironicky s manželem říkali, že až my budeme mít dítě, tak tyto ratoleti budou už posedávat na okolní zídcem klátit nohama, popíjet alkohol či hulit trávu atd...a mezi tím se bude náš potomek rýpat v pískovišti...A vidím, že jsme se moc nemýlili, nicméně pokud vůbec někdy na toto pískoviště vkročím, tak budu raději obklopena partou puberťáků než tlupou dalších dětí a jejich matek. Čímž neříkám, že pískoviště nikdy ne, ale budu se snažit vybírat takové, kde bude minimum lidí. Že bych osobně plácala bábovičky na veřejném pískovišti se mi taky zdá nereálné, spíš se těším na vlastní malé pískoviště, které pak vybudujeme u rodičů a hlavně na písek u moře. Tam se myslím s dítětem ve stavbě hradů atd. vyřádím, na to se těším moc, neboť jsem často mívala na dovolené nutkání něco si z písku postavit, ale v 35 letech mi to prišlo trapné, tak jsem se jen těšila na to, že pokud se někdy rozhodnu mít dítě, tak si to pak vynahradím.