Přidat názor k článku Pískoviště - ráj pro děti, otrava pro matky?

Děkuji za všechny odpovědi, kladné i kritické.

Proč jsem chtěla děti - protože mám děti ráda, ale prostě mě nebaví tenhle batolecí věk ! Někde jsem psala, že bych uvítala, kdyby se to narodilo už se školní taškou na zádech:-) To mě přesně vystihuje.
Dřív jsem jezdila na tábory jako praktikantka a později vedoucí. Velmi mě bavilo vymýšlet dětem ptákoviny,soutěže, bojovky aod... Bylo jim mezi 6-10. lety. Prostě si víc rozumím a vyblbnu se staršími (proto bych nikdy nemohla dělat učitelku v MŚ).
Někdy se s matkama na písáku dám do řeči, někdy ne, podle nálady a tématu:-)

Když jsem měla miminko, bavilo mě jezdit s kočárkem, procházky, přemýšlela jsem si o čem jsem chtěla, seděla na lavičce s knížkou, když byl hlad-nakojila jsem a mohla pokračovat dál.

Mám ještě starší dceru (skoro 7), u ní to bylo to samé - od 1 do 3 let pro mě celkem utrpení. Pak
v pohodě a nemyslím si, že by holky měly zkažené dětství tím, že s nima nerada chodím na pískoviště.

Hřiště u baráčku: můj sen :-) Ani by mi nevadilo, kdyby se tam sešlo víc dětí a hrály si spolu a my matky mohly kecat u kafíčka a moučníku. Ano, nebaví mě dělat bábovičky a podobné ptákoviny.

Co se týká oslavy narozenin: uvažuju o Mekáči:-) Neuvádí mě v nadšení spousta dětí v mém bytě:-)