Přidat názor k článku Mít, či nemít (druhé dítě) … to je, oč tu běží

Ještě chci podotknout k tomu, co jsem tu již psala, že sourozenec je třeba stejně jako sůl do pokrmů, tak moc. Můj táta je jedináček, naši jsou rozvedení, a on nemít mě, jako své jediné dítě, byl by úplně sám.(Maminka se podruhé vdala, takže já mám sestru.) Moje nej kamarádka je jedináčkem a celý život tím trpí. A konečně tedy já- bývala jsem klasicky naštvaná na ségru, když jsem ji musela hlídat, a Lenka, již zmíněnmý jedináček, mohla kamkoliv...Teď je sestra jednou z mých nej kamarádek a neumím si představit, že by nebyla.(I třeba kvůli tomu společnému spolčení se proti rodičům:-)Takže- je li dobré zázemí a jistota, že se o děti dokážeme postarat, aniž by nějak strádaly, hurááá do sourozenců, byť to bude stát i kupu nervů, práce a třeba i těch slziček. Stojí to za to.
A jinak- autorka článku mi úplně mluví z duše:-))