Přidat názor k článku Chci ven, a sám

Nemyslím si, že by některá z maminek, co tu psaly a tudíž ani ty, byly příliš "upnuté". Mám svoje první teprve tříměsíční dítko, takže nemůžu říct jaká budu já vůči svým dětem ale vzpomínám si, že sama jsem chodila hrát si už od 3let sama na ulici, ale tenkrát jsme byli malá vesnice, na ulici takřka žádný auta nejezdily a navíc nás tam bylo v podobným věku asi 6dětí a většinou jsme byli u některého na zahradě, takže pod dohledem některého z rodičů nebo prarodičů. Dnes už se vesnice rozrostla a na naši ulici museli dát dokonce dva příčné prahy aby zbrzdili provoz, takže pochybuju o tom, že bych se sama k podobnému činu odvážila.
Krom toho si myslím, že ani tak nezáleží na věku jako na tom, co se těm dětem může honit v hlavě, loni jsem viděla asi sedmileté holky schovávat se za stojícím autem a čekat až nějaké bude projíždět a pak těsně před ním přebíhat na druhou stranu silnice!!!!!!! Byla jsem v šoku!
Na druhou stranu jsem sama své dětství prožila s partou kluků prolézáním nezabezpečených kanálů, prohrabováním skládek železa a zavíráním se do odstavené cisterny na vápno. Nepopírám, že jsem byla hodně divoká. Všichni jsme věděli, že se to nesmí a že nás nesmí nikdo vidět, o to to bylo větší dobrodružství! S klidným srdcem však můžu říct, že nám NAŠTĚSTÍ nikomu nic nestalo.

Přeji vám všem do budoucna PEVNÉ NERVY!