Přidat názor k článku Chci ven, a sám

Děkuji, jsem ráda, že nejsem sama. Myslím, že se tahle křečovitost je nám, maminkám, už nějak dána a určitě se zúročí. Stačí jen představa úrazů zlámaných končetin, rozbitých hlav...atd. Děkuji Bohu za to, čemu všemu se nám podařilo vyhnout.

Ono hodně záleží, kde člověk žije. Např. i na té vesnici to není jednoduché.Máme sice oplocený dvorek i zahradu, vím, že mám vše zabezpečeno, ale přece...Menší dcerka se naučila otvírat branku na silnici a učí to staršího! Okna do dvorku vůbec nemám, navíc bydlíme až v podkroví, tzn. než bych doběhla, kdyby se něco stalo, to raděj nechám všeho a jsem s nima. Jak jedna maminka píše, že raději vaří v noci, má můj obdiv.