Přidat názor k článku Mít, či nemít (druhé dítě) … to je, oč tu běží

Milá Belano,díky za opět fajn článeček.Vím,že je napsaný s nadsázkou a humorem a že nejspíš přemýšlíš o tom,že své dcerce sourozence pořídíš.Já když se moje dcera narodila,tak jsem si myslela,že jí pořídím sourozence dřív než půjde do školy,tak asi kolem 5ti let věku.Jenže všechno dopadlo jinak,z manžela se vyklubal agresivní alkoholik a já byla v jednom období ráda,že jsem si vůbec zachránila holý život,a tak jsem tehdy další počaté dítě dala pryč.Sice toho nelituju-asi bych se tenkrát složila,i tak mi k tomu moc nechybělo,měla jsem velké existenční potíže,měla 2 zaměstnání,abych vůbec měla na podnájem a někdy jsem nevěděla ani kde dcera je-jestli ve školce nebo na hlídání,jak jsem z toho byla zblblá a utahaná.Dlouho trvalo než jsem se zbráborala,něco našetřila a mohla si vzít úvěr na domek,ale to už bylo dceři asi 10 let a i když jsem partnera tehdy měla,nějak jsem podvědomně tušila,že to není ten pravý,i když je pravda ,že mně mateřský pudy tlačily natolik,že jsem o miminko chvilku škemrala,ale pro mně tenkrát naštěstí nechtěl.S dalším partnerem to bylo podobný,nechtěla jsem na něho tlačit a roky utíkaly,než jsem zjistila,že dítě vůbec nechce.Trvalo poměrně dlouho,než jsem našla partnera s kterým bych konečně do miminka bez starostí a hlavně s radostí šla,jenže ouha..nějak se nedaří.Než jsem tohle zjistila,taky mi hlavou běhaly myšlenky na to jak budu tlustá a jestli mi to stojí za to,tohle všechno podstupovat z novu,když už mám v podstatě "po starostech"-moje dcera je už v podstatě samostatná jednotka.Ale ted už bych byla ráda i tlustá a neforemná a v noci se nevyspala,..ale je mi to jaksi houby platný,protože miminko se asi rozhodlo,že k nám už přijít nechce..Asi jsem trochu odbočila,já jen ,že moc dlouho se otálet nevyplácí a něco obětovat za to určitě stojí.Měj se krásně a držím palečky at svým kočičkám a dcerce pořídíš brzo novýho tvorečka