Přidat názor k článku Lidský život je lidský život. Tečka.

Milá Jarko, dobře, budu konkrétní, když si to tak přeješ. Kdyby naše další dítě mělo být neočekávané nebo nemocné, tak bychom mu dali život a s láskou se o něj starali. Kdyby se manželovi něco stalo a nemohl mne podpořit, ani to by mne nedonutilo jít na interrupci, zkrátka bojovala bych jak se dá, zmobilizovala bych všechny své síly na to, abych vychovala v lásce všechny naše děti. Sílu bych čerpala z manželovy lásky, ze štěstí dětí. Kdybych měla málo peněz, zažádala bych si na městském úřadu , aby mi dorovnali životní minimum a z něj bych živila děti i manžela. Kdybych si nemohla poradit po technické stránce, jak zabezpečit rodinu, obrátila bych se na lidi, které mám ráda a kteří při mě stojí. Kdyby i těm se něco stalo a kdyby vyhořela moje garsonka, tak bych se obrátila bych se linku důvěry(na tu bych se obracela vždy, když by mi bylo úzko), a tam by mi poradili, kde najdu nejbližší azylový dům a kdo mi pomůže s péčí o mé děti. Naše děti vedeme k pomáhání slabším a myslím, že sourozence s postižením by přijaly úplně samozřejmě. Abych si dodávala síly žít, chodila bych na psychoterapii. Mysli si o mě, že jsem naivka, já tohle nepíšu pro tebe, protože vím, že ty se svým přístupem k životu mne nikdy nemůžeš pochopit, toto píšu pro ženy, kterým připadá, že interrupce je vražda. Ženy, které berou interrupci jako formu antikoncepce(některé chodí na interrupci i opakovaně)nebo ženy, které pomocí interrupce provádějí selekci dětí, tyto mé věty jistě neosloví.