Přidat názor k článku Jak se žije maminkám v Bogotě?

Milá Petro, zdravím do Bogoty. Článek mě doopravdy zaujal, je to zajímavé srovnání, to jak se žije u nás a tisíce kilometrů daleko.
Já bych tam ale asi neobstála. Pokud bych se srovnala s tím, že se vlastně nemůžu o svoje děti starat tak dlouho jak to potřebují, tak určitě bych se nesrovnala s tím všudepřítomným nebezpečím. Asi to bude docela tlak na nervy, viď? Od té doby co mám holky se pořád bojím, a to nejen o ně, ale i o nás s manželem (tím myslím v rámci normálnosti), protože ještě tady máme co na práci, ne? Vychovat holky a být jim oporou do té doby, než se postaví na vlastní nohy.

No a k těm názorům na dlouhou mateřskou. Mi to připadá celkem dobré - snad by klidně mohla být o rok kratší, ale stát by mohl zajistit nějaké lepší podmínky zaměstnavateli, který zaměstná maminu s dvěma dětmi. Třeba nějak snížené odvody nebo tak. Moje starší holčička má právě tři roky a myslím, že je ten správný čas ji vypustit do světa mezi další děti.

A ještě mám připomínku k dobám dávno minulým. Zdá se mi, že některé články z diskuze jsou těžce přehnané. Se mnou byla mamča doma do jednoho roku a s bráchou, kteý je ročník 84 dokonce přes dva roky, takže asi naši zvolili trošku jiné priority - určitě nacpat dítě ve třech měsících do jeslí nebylo povinné......A už vůbec to ve mě nezanechalo žádné negativní dojmy. Do školky jsem chodila ráda. Sice je pravda, že když jsem náhodou zůstala s mámou doma, byl to pro mě svátek, ale jak říkám, z jeslí ani školky žádné tiky nemám...........