Přidat názor k článku Jak se žije maminkám v Bogotě?

Nevím, jestli bych skutečně chtěla bydlet každý rok (nebo každé tři roky)v jiném státě. Vždyť si děti musí zvykat pokaždé na úplně jiné prostředí! A jak to mají s jazykama? To se pokaždé učí jiný jazyk, podle toho v jakém státě zrovna žijí? Spíše bych upřednostnila vyspělou zemi a pokud možno na stálo. Neuznávám chudé země, na nižší hospodářské úrovni, kde žijí jen úplně bohatí a úplně chudí. Jakou budoucnost tam ty děti vlastně mají? A jakým jazykem se autorka s maminkama dorozumívá? Asi to pro ní nebude dvakrát jednoduché. Hovořím anglicky, německy a francouzsky (jsem tlumočnice) a moc dobře vím, co pro druhé znamená jazyková bariéra. Autorka vůbec nezmiňuje, jak se žije chudým maminkám v Bogotě. Proč hovoří jen o těch bohatých a o přistěhovaných ze západu? To, co autorka popisuje, je pouze její život v Bogotě, ale ne život všech maminek. Moc ráda bych chtěla vědět, jak se autorce žilo ve Francii, mohla si tam dovolit služku? A jestli také přizpívá ona nějakou výdělečnouprací do rodiného rozpočtu, nebo je tak závislá na příjmech svého manžela?