Přidat názor k článku Proč nebereme děti vážně

Já samozřejmě nikoho neodsuzuju. Jenom mám pár zkušeností s dětmi, na které nemá doma nikdo čas. A taky s rodiči, kterí říkají: Nelíbí se mi, jakým způsobem nás naši vychovávali, chci to dělat jinak. A dají děti k babičce na hlídání.
Je hodně samoživitelek, je hodně lidí kteří mají málo peněz. Ale je i hodně těch, kteří tvrdí, že ve třech letech má jít dítě do školky a už nepotřebuje být doma s rodiči. Mám takový názor v blízkém příbuzenstvu, mají drahý byt v centru velkého města, koupený pozemek na dům, každý rok několik dovolených, oblečení jen značkové,... děti žádné. Nechápou, proč sháním práci na částečný úvazek, když jsme zadluženi, když nejedeme na dovolenou k moři. Až budou mít děti, budou prý od roku u babiček, pak ve školce. A tento přístup je bohužel hodně častý. Omlouvám se za tak dlouhý příspěvek, ale ráda bych připsala ještě jeden názor, už nevím, které české celebrity, :
Proč být pořád s dítětem, každodenní rutinu nechám na chůvu, stejně si z toho dítě nic nepamatuje. Pamatovat si bude zážitky s dovolených a na ty bude jezdit s námi (rodiči).
Já si toto nemyslím, proto se chovám jinak.
Vzhledem k tomu, že jsme se brali hned po škole a za rok se nám narodil první syn, moc jsme ze dvou učitelských začátečnických platů nenašetřili. Proto se snažím jít do práce (dřív to nešlo ze zdravotních důvodů), ale snažím se o to, abych i tak byla co nejvíc s klukama.