Přidat názor k článku Proč nebereme děti vážně

Úvodní článek se mi moc líbil,protože mne docela dráždí všelijaká prohlášení matek manažerek o tom,jak si tu hodinu denně s batoletem intenzivně užívají(viz články v Ona dnes a jiných periodikách).Je to nádhera,když takhle sedíte s potomkem venku na zahradě,čas pomalu plyne , dítě žvatlá a vy se jen tak mimochodem dozvíte,co se děje.Po návratu z práce v pět večer se to ovšem realizovat moc nedá.Přesně jak to známe:nákup,večeře,úkoly,sem tam vyprat uklidit,případně si tím ještě naplnit víkend.Ale velmi bych se přimlouvala za větší rozšíření zkrácených úvazků.Myslím si,že určité finanční uskrovnění,není-li rozpočet velmi napjatý ,se dá vydržet.Sehnat zkrácený úvazek dá skutečně práci,ale připojuji se k názoru ,že když má člověk trochu štěstí ,dá se ledacos.Našla jsem si krátký úvazek hned po MD a když se to zaměstnavateli přestávalo líbit,hbitě jsem si našla druhý.Varíruju takhle už 9 let,nejprve kvůli věku dětí a později kvůli vážné nemoci toho mladšího.Problém je bohužel v tom,že kratší úvazky dráždí nejen zaměstnavatele,ale i spolupracovníky.Do očí mi to dosud nikdo příliš neříká,ale doneslo se mi něco o velkých dětech apod.Každý vidí,že jsem v práci jenom 2,5 dne v týdnu,nikdo nevidí moji poloviční výplatní pásku.Která moje kamarádka začala na krátký úvazek,brzy přešla na plný,protože měla končit ve 12 hodin,obvykle do toho něco vlezlo,za chvíli dělala do dvou,stejně na ni zahlíželi spolupracovníci divně a to všechno za půl platu.Přitom vidím,jak je to při péči o domácnost a děti báječný kompromis:tím,že mám děti větší,mohu směle říci,že i v pubertě může mít přítomnost matky více doma svůj půvab.