Přidat názor k článku Den otců – dluh dobrým tátům a mužům vůbec

Asi tě, Martiku potěší, že v Německu, Holandsku a dalších evropských zemích se tradice Dne tatínků vyvinula právě tím směrem. Je to nejčastější náplň svátku, že se pár tatínků dá dohromady, sbalej děti a vyrazej do přírody, do ZOO nebo třeba na fotbal... Plánují tuhle pánskou jízdu s dětmi mnohdy půl roku dopředu. A tak má "svátek" taky maminka.
V Americe, protože už je grilovací a koupací sezóna, je to spíš o slavení s jídlem a pitím...a opravdu o dárcích a zase dárcích. Ale ne pro všechny.
Je to jako s každým svátkem, je takový, jaký si ho uděláme: Můžeme dárky koupit, nebo je udělat nebo dát kupónovou knížku, aby z toho měl něco delší čas. Třeba na umytí auta, snídani do postele...A věřte, že děti jsou velmi kreativní. A i učitelky ve školce a ve škole. I v různých církevních obcích, kde často pořádají slavnost pro tatínky s dětmi.
O tom neslavení, protože nedělám něco, co se musí, nebo že to někdo zprofanoval, jsme už mnohokrát diskutovali... Je to stejně postavené na hlavu jako komerčnost. Svátky jsou starodávné i moderní rituály, slavnostní zastavení v životě, chvíle společné radosti, když si je takové uděláme...Děti je milují a potřebují pro svůj duševní vývoj. Nemáte nejhezčí vzpomínky v životě právě na takové slavnostní chvíle? Na tajemství chystaných dárků . To , že dáváte také vy jako dítě, a ne jen přijímáte. Článek je právě o tom a ne o nějakém dalším komerčním svátku.
Den tatínků také přispěl svým dílem k té sympatické změně v otcovské roli, o které autorka píše. Zdůraznil jejich úlohu ve výchově dětí. A ty jej slaví stejně nadšeně, jako Den matek, někdy ještě raději, prože to bývá větší legrace, jak už to s tátama bejvá. Věra S.