Přidat názor k článku Proč nebereme děti vážně

Mirko,já mám taky teda zaměstnavatele spadlého z jiné planety :-))).Holky už jsou velké na to,aby při nemoci zůstaly samotné doma,a když onemocní prcek,tak jsem s ním tak 3 dny doma, a pak si ho beru do práce,kde mám v kanclu vybavení aby mohl spát kdy chce,hračky které většinou všude rozhází a šéf mě s úsměvem předává angličákya kostky nalezené všude možně i nemožně,.....holky za mnou chodí po škole,napíšou si úkoly ,a jdou si hrát na nedaleké hřiště.Nedávno se děckařka divila,že nepotřebuju na prcka paragraf-nemá to na těch pár dní cenu, a na platu se mě to vůbec neprojeví.Ale zase tyhle obrovské výhody musím kompenzovat časovou flexibilitou(dělám na zkrácený úvazek, podle toho,kdy mě v práci potřebuje šéf),odborností a tím,že jsem schopná všechnu práci udělat i když mám v práci děcka.Občas je to záhul když se učím s holkama a ve firmě je frmol,ale zvládat se to dá.Není to žádná protekční práce po známosti.Ve čtvrtek jsem odpověděla na inzerát,v pátek mě šéf volal, a v pondělí jsem nastupovala.