Přidat názor k článku Proč nebereme děti vážně

Markéto,
mám stejný názor, bohužel můj přítel ho neměl. Denně vyžadoval teplé večeře a perfektně uklizený byt, já byla často v práci přesčas a večer jsem toho měla dost. Bylo kolem toho spousta hádek, protože jeho úžasná matka to samozřejmě zvládala. Vše vyvrcholilo po porodu, to jsem se dozvídala, že jsem extrémně líná bytost, když jsem dávala přednost dítěti před neustálým úklidem a opečováváním přítele. Došlo to tak daleko, že jsem se 3 měsíce po porodu sbalila a vrátila se i se synem do svého bytečku. Je to náročné, zvládat to sama, ale mám klid.