Přidat názor k článku O radosti z dětí

Velmi me mrzi, ze nemohu nic jineho nez napsat: i takove velke mesto jako Praha stale jen zaostava. Pominu-li stavebni bariery, kterych jsem si, zejmena s hlubokym kocarkem, vychutnala dost a dost. Stalo se mi take, ze mi prodavacka odmitla podrzet dvere pri vjezdu do obchodu se slovy, ze dvere drzi samy. To ovsem ja z chodniku opravdu dopredu neodhadnu.A to si myslim, ze jsem ta slusna maminka, ktera se usmiva a o vsechno dvakrat pozada. Vzdy, kdyz jsem nekam musela s kocarkem, dvakrat jsem si to rozmyslela.Na vystavu jsem se s kocarkem (potazmo s ditetem) neodvazila doted. Vrcholem je navsteva knihovny. Hodne je to bohuzel i v lidech.Byt v Praze maminka bez babicek a dostatku penez na au-pair je opravdu predevsim o doprosovani se o veci, ktere by v civilizovane zemi (ktera ma uz tak malou porodnost) mely byt samozrejmosti.