O radosti z dětí

Budu jen ráda, když mi maminky odkudkoliv začnou oponovat, že u nich ve městě je to stejně skvělé.

Děti jsou zdejší neoficiální božstvo. I ten sebevíc spěchající kolemjdoucí si vždycky najde čas usmát se na vaše miminko. Do kočárků nahlíží muži i ženy, kluci i holky všech věkových kategorií. I docela malé děti se toho dožadují, takže je rodiče musí vyzvednout a pak vám pěkně poděkují, že jste zabrzdila a dovolila jim ocenit ten váš poklad. Dvanáctiletí kluci ve výtahu vedou „dospělácké řeči“ typu „máte krásné miminko, gratuluju“ a zdá se, že jejich zájem je nelíčený.

V parku se u vás rojí malá děvčátka a pozorují vás při přebalování. Plaše hladí vaše dítě po hlavičce. Po chvíli jedno z nich přiběhne znovu a prosí vás, zda byste mohla dítě přinést ukázat i jeho mámě a patnácti dalším příbuzným, které sedí opodál pod stromem a nemohou se dočkat. Desetileté holčičky vědí, že když chovají docela malé miminko, je třeba mu podpírat hlavičku. Dospělí muži vás žádají, zda by se směli vyfotografovat s vaším broučkem, takže se můžete dmout pýchou.

Je samozřejmé, že dítě chodí všude s vámi. Ve všech restauracích mají dětské židličky a zvláštní rodinné koutky, kde za paravánem nebo závěsem máte s dítětem své soukromí a nerušíte okolí. Na úřadech se dáma za přepážkou vždycky nejdřív zajímá o vaše dítě, hned potom o váš problém a zatímco ho řešíte, několik mnoho jejích kolegyň na vašeho drobečka dělá budlikybudliky, aby se nenudil. Prodavači vás pobízejí, abyste vjela do obchodu i s kočárkem a mohla si pak v klidu vybírat. Vrátní a muži od ochranky se mohou přerazit, aby vám podrželi vchodové dveře. (První dva měsíce po porodu jsem trávila v Praze a tak vím, do kolika úřadů, obchodů, bank… vjezd s kočárem nebyl technicky možný, nehledě na pramalé nadšení osazenstva.)

Z mnoha parků ve městě jsou některé speciálně určené pro děti – tam jsou houpačky, kolotoče a celodenní dohled správce, který dbá na pořádek a zabraňuje vstupu podezřelých individuí a bezprizorných zvířat. To vše za symbolické vstupné asi 10,- Kč.

Na koncertě zdejšího městského orchestru byly „děti vítané“, jak stálo na pozvánkách. Ve výstavních síních bývá kreslící koutek s dozorem, kam se děťátko uchýlí, aby vyjádřilo své dojmy z výstavy, zatímco maminka se ještě kochá. Případně tam může dítě zamířit rovnou, jestliže je vystavované předměty nezaujmou. Jeden z nejlepších hotelů ve městě si považuje za čest vyhradit každý měsíc na jedno celé odpoledne svůj plážový rekreační komplex maminkám a miminkům z „klubu matek města Abu Dhabi“, aby tato mohla svobodně čůrat do jeho mramorového bazénku a ony srkat cappuccino a rozkošnicky se rozvalovat na lehátkách bez zbytečných komplexů, že všechny ženy kolem mají pevnější ňadra a plošší břicha. Členky klubu mají slevy u kadeřníka, na kosmetice, u zubaře, na nákup oblečení i knih. Všechny obchody zaměstnávají příručího, takže váš kočárek nemusí být nákladní.

Zdejší lidé jsou pověstní svým mimořádným smyslem pro rodinu, prakticky se to projevuje třeba tím, že veškeré výhody, členství a pojistky, které zaměstnavatel poskytne živiteli rodiny, se automaticky vztahují na rodinu celou. Prohlásí-li muž, že přišel do práce později, jelikož náhle vyvstala nutnost hlídat malého synka, nebo třeba „jen“ synovce, je to považováno za důvod více než dostačující a za mužovu svatou povinnost.

Mít děti je radost. Aby mohla být radost úplná a bezpodmínečná, chybí mnohdy málo, mnohdy víc. Některé věci ani nic nestojí. Rozhodně by společnost měla oceňovat a podporovat matky a usnadňovat jim jejich úkol nikoliv jen proklamativním způsobem.