Tak to je skvela zprava, ze k Vam prileti vrana:)!!!
Jsem jedna z tech , ktera nikdy nevi jak v situacich jako je ta Vase reagovat. Bojim se, ze cokoli reknu bude danou osobu bolet. Kamaradka sla v 5. mesici na potrat vysneneho ditete. Odvazila jsem se ji kontaktovat a doufala, ze ji slovem "neuhodim". Bylo to tezke. Mela jsem pocit, ze i kdyz vynecham hovor o mem diteti, jakekoliv jine tema...jako - byla jsem nakoupit, jela jsem na vylet apod. bude ve vysledku taky pro danou osobu bolestne. Z pocatku se mi hovor daril, alespon myslim, ale sokovalo me, kdyz mi pak najednou kamaradka davala kupy dotazu na me dite. Nevedela jsem jak odpovidat. Hodnoty cloveka, kteremu nekdo blizky zemre se naprosto zmeni a ja mam problem kolem nich vyklickovat.
Myslim, ze nejsem sama, a tak se vlastne za nas vsechny, co nejsme schopni vhodne reagovat omlouvam.
PS: ovsem propojeni kondolence s dopisem o vlastnim stesti je tedy fakt nechutne.
Preji Vam hodne stesti a lasky!!!!
Předchozí