Přidat názor k článku Jak žít a zacházet se smutkem

Pawli,

tvůj původní článek jsem četla pár týdnů před porodem. Nedokázala jsem reagovat, protože to by byla jen a jen slova. Moc jsem vám držela pěsti aby se k vám štěstí vrátilo a jsem moc ráda, že tomu tak je. V porodnici jsem si na vás taky vzpoměla a to v okamžiku, kdy mi mého chlapečka odvezli i s postýlkou na novorozenecké protože měl silnou žloutenku, ale v tu chvíli pro mě přestal existovat svět a já si chtě nechtě vybavila tvůj článek a v slzách se vydala za maličkým.

jsme v pořádku a já teprve tehdy pochopila pořádně tu hrůzu co sis musela prožít. Jste všichni moc silní a věřím, že po této události stojíte při sobě ještě víc.

Přeji celé tvé rodině jen to nejlepší už žádné trápení a at se vám vyplní sen o velké rodině i když vím, že jedno místečko bude pro vás vždy prázdné.