Přidat názor k článku Jak žít a zacházet se smutkem

Ahoj Pawli
Mému prvorozenému chlapečkovi bylo 2,5 roku a já strašně moc chtěla holčičku. Podařilo se mi otěhotnět celkem snadno, musela jsem však absolvovat amniocentézu pro pozitivní screaning na vývojové vady. U prvního těhotenství se stalo to samé a výsledky AMC byly v pořádku, přesto jsem se moc bála a čekala na výsledky. Když jsem si o ně volala, zažila jsem nejkrásnější pocit svého života, téměř absolutního štěstí a vím jen, že už to nikdy nezažiju! Nikdy už neuvěřím na takové štěstí, protože teď už vím , že nic není napořád. Řekli, že čekám ZDRAVOU HOLČIČKU! Bohužel se narodila předčasně, vážila 700g a měla těžkou bakteriální sepsy. Byla to veliká bojovnice, půl roku jsme bojovali v nemocnici s různými komplikacemi,pak nás konečně pustili domů. A já věřila, že si svou holčičku ochráním. Já ji tolik chtěla. Po dvou měsících dostala obyčejnou rýmu a já neuvěřitelný strach! Následoval návrat do nemocnice, přibývali komplikace a já celé 3 týdny viděla svou holčičku umírat napojenou na přístroje. Řekli, ať se připravíme na nejhorší, ale neřekli jak. Může se někdo připravit na smrt svého dítěte? To prostě nejde, pořád jsem doufala a to až do 23.12. 2002, kdy se ozval telefon a já budu nadosmrti vděčná svému muži, že ho zvedl on! Jeli jsme se za ní, naposledy jsem jí pohladila a chtěla jsem umřít s ní,aby ta neskutečná bolest skončila. Ale máš pravdu, čas jako jediný bolest umí udělat snesitelnější. Když jsem šla po ulici, měla jsem pocit, že to na mě musí být na dálku vidět to utrpení, to co se stalo! Nenáviděla jsem věty jako" jaks to mohla vydržet?" nebo "je to pro ní tak lepší". A další hrůza bylo vysvětlit tehdy 3 roky starému klučinovi proč už sestřičku nikdy neuvidí a pak nebrečet, když jí každou chvilku mával do nebíčka a ptal se jestli tam nemá hlad a jestli jí není zima a tak........! Mám už dalšího chlapečka(1,5roku), za svoje děti bych dýchala a nenávidím ten strach , který o ně mám a který se násobí s jejich každou i banální nemocí. Měj se moc krásně a buď silná! Nikdy bych předtím sama nevěřila, že se tohle dá ustát, ale dá! Věra