Přidat názor k článku Jak žít a zacházet se smutkem

...Bože, jak já se stydím...!!! Právě jsem si přečetla Váš článek a k tomu i ten z minulého roku, protože mi -nevím proč- asi nějak unikl - a to jsem na Rodince často. U čtení jsem moc brečela a brečím ještě teď... Chci říct, jak moc se stydím...... mám krásného zdravého kluka, budou mu dva roky a za 3 týdny čekám druhé mimi. Celé dny mám protkané starostmi, aspoň si to sama myslím, ale je to totální blnost!!! Napomínám ho, křičím na něj, v noci jsm nevrlá, když mě budí, zlobím se, když nechce jíst, občas ho plácnu....ach jo, jsme hrozná. Občas člověk (tím teď myslím sebe) potřebuje facku (díky Vám za ni!), aby pochopil, že má absolutní štěstí a má si toho opravdu vážit. A že to štěstí je vratké....

Moc Vás obdivuji a přeji Vám mnoho mnoho sil. A´t jsou Vše děti zdravé a vy si jich dosyta a s radostí užijete!

K.