Přidat názor k článku Jak žít a zacházet se smutkem

Kájulo, naprosto s Tebou souhlasím. Myslím, že my které se nám nic tak hrozného nestalo, ani pořádně nevíme, co máme doma za dary! Ne že bych děti mlátila, ale přeci jen ty naše všední "starosti" jsou proti tomu malicherností!!!
I já si něco podobného prožila, naštěstí se na to přišlo při gen. vyšetřením/v 12tt/ ještě během těhu. Dodnes na to nezapomenu, bylo to děsné! Dát miminko pryč a už jsem nechtěla žádné jiné, gen. nemoc přenáším já:o(
Ale jak se říká, díky bohu, nebo že on to tak chtěl/nejsem věřící/, jsem otěhotněla i přes antikoncepci, jinak bych se pro mimi asi nerozhodla nikdy/stále byli obavy/a od té doby máme už 2 další kluky:o))

Pawli, loni jsem tvůj článeček četla, byla jsme zrovná těhulka a řeknu Ti moc nás to všechny dostalo. Moc Vám fandím, obdivuji,.... a držím moc pěstičky, at vrána přiletí s miminkem zdravým a krásným!!!:o))