Přidat názor k článku Cestování s kočárkem aneb malý kurz asertivity

ale já tohle neznám. MHD jezdím velmi často a vždy mi někdo pomůže. Pokud jsou lidé příliš aktivní a já jejich pomoc nepotřebuji, tak jim to řeknu a oni normálně poslechnou a nechají mne na pokoji. V 90% probíhá vše s úsměvem, zakončeno přáním hezkého dne. A to jsou malému 2 roky, takže to asi nebude nedostatkem praxe.
Ale ano, znám maminky, které k dopravnímu prostředku přistupují s výrazem "kašlu na vás, jste hnusní, protože mi nikdo nechcete pomoct" a jako bonus to proloží výrazem "JÁ JSEM HVĚZDA, JÁ MÁM DÍTĚ A VY SI Z TOHO SEDNĚTE NA ZADEK". Ani jedno není pravda. Pokud se maminka chová slušně, pak jí opravdu těch 90% lidí pomůže a z toho 40% jí ještě s úsměvem popřeje hezký den. No a to, že máme děti asi nebude nic tak zvláštního, snad jen to, že každá víme, že to naše dítě je jedinečné a nejlepší :o).
Potkáte různé lidi...ale tyhle věčné články o tom, jak nám nikdo nepomáhá a jak jsou lidé bezohlední a neschopní, těch už tu bylo, si myslím, dost.
Cestování zdar!!!