Přidat názor k článku Cestování s kočárkem aneb malý kurz asertivity

Naprostý souhlas.
Stejně je to celé o dostatečné komunikaci mezi lidmi.
Já jsem pomohla vždy, když mě někdo požádal nebo na dotaz "potřebujete pomoc", odpověděl kladně. Nikdy jsem s tím neměla problém ani jsem to neřešila. Ale párkrát, když jsem nosila viditelné páteřní korzety, mne žádost o pomoc s kočárkem zaskočila. Zjm. od matek typu "já jsem matka a kdo je víc". Naštěstí mne nějaký muž zastal a pomohl on.

Můj velmi hodný manžel se vrhá na pomoc všem potřebným. Tak jsem mu já i jeden slepec vysvětlili, že ne vždy je pomoc žádoucí a vždy je lepší se zeptat. Lekci od slepce si pamatuje. Teď se vždy nejprve zeptá je-li pomoc žádoucí.

V tramvaji jsem však také zažila matku fiflenu nevychovanou, která si stoupla dole před dveře tramvaje a do otevřených dveří křikla :"no tak snad mi někdo pomůže, ne?" Takhle se o pomoc tedy fakt nežádá :-(