Přidat názor k článku Cestování s kočárkem aneb malý kurz asertivity

Je to tady pořád dokola, uľ moooc diskuzí na tohle téma, bydlím v praze, bez řidičáku a pořád jezdím MHD. Občas se setkám s něčím co se mi uplně nelíbí, ale nebudu o tom psaát články, takových situacích jsou miliony a opravdu hooodne záleľí na matce. Nedavno jsem pomáhala známe s kočárkem - vezla 18 měsíční dítě v cca 16 kilovém Deltimu a já jsme tedy drtila stoličky, nechápu, proč si nekoupí golfky. Opravdu nevím, proč vozit dítě v něčem takovým :-(((

Cestovala jsem MHD s tandemem, ted jezdím s golfkama a s prckem za ruku a nemam problém. Občas někdo nereaguje tak jak bych chtěla, ale vąichni jsme jen lidi.

Kdyľ nesu golfky, vľdycky mi nekdo pomůľe se starąím synem - vezme ho po schodech na ruku nebo mi ho vynese snese do schodů a to bez řikání :-). Kdyľ mi někdo chce pomáhat s golfkama, řeknu - doslova : jé, to jste hodnej, děkuju, je to lehký, jsem zvyklá je nosit sama. Pokud je čas (deląí schody v metru) prohodím, ľe ani nevím, jak bysme kočár ve dvou chytli a dotyčný se nemusí cejtit blbě. Taky mi není příjemný, kdyľ někoho pustim sednout a on nechce a oba tam stojíme nad prázdnym místem jak trubky.

Proboha, dejte uľ s těmi nářky pokoj :-)) Myąleno s nadsázkou a zlehčeně.

martina