Musím s tebou souhlasit, nemyslím si, že by situace byla tak strašná, jako to z mnoha článků vyznívá. Já mám trochu jinej problém, bydlíme na sídlišti, z 60 let, takže absolutní většina obyvatel jsou důchodci, nebo maminky s kočárkama. Prosit důchodce je mi blbý a maminky mají většinou dost starostí samy se sebou. Ale vozit dvouletý dítě v Taku, nebo Deltimu v MHD mi přijde na hlavu padlý. Pořídila jsem si golfky, když bylo Kubovi půl roku, vybrala jsem si nejlehčí, co jsem našla a nejen, že jsem absolutně soběstačná, ale taky se všude vejdu. Takže už jsem nastupovala do autobusu i jako pátej kočár;) Byl to nízkopodlažní, takže se tam samozřejmě kumulovaly kočáry, ale i když jsem zavazela, nebyl pro mě problém na zastávce vystoupit a zase nastoupit. Nikomu to nevadilo.
Jinak co se týče pomoci, ještě nikdy mě nikdo neodmítl (dokud jsem jezdila s hlubokým). O pomoc jsem vždy slušně poprosila, pokud možno před příjezdem tramvaje, abych stihla dotyčnýmu ukázat, kde kočár chytit. A pokud mi chce někdo pomáhat s golfkama, tak slušně odmítnu, pokud už je držím v ruce, nebo pomoc přijmu, pokud se nabídne včas, abych tomu mohla svoje vystupování přizpůsobit (otočit kočár) Nestalo se mi, že by na mě někdo házel ksichty, že jsem odmítla jeho pomoc.
Trochu horší je to s uvolňováním plošiny, ale když lidi poprosím, většinou uhnou, Oni si to prostě neuvědomují, že zavazí. Taky jim musím nechat prostor, aby měli jak uhnout, kdysi mě jakási mamina tak zatarasila cestu, že jsem prostě musela na plošině zůstat přiskřípnutá mezi dvěma kočárama. Spíš mě vytočí, když tam zavazí jiná mamina s kočárkem a stojí na prostředku a neposune se. Ta přece ví, jaký to je...
A jedna historka na závěr. Každý dvě hodiny u nás jezdí autobus pro vozíčkáře (je pro všechny lidi, ale vozíčkáři mají přednost). Je tam místo asi pro osm vozíků a většinou jezdí prázdný. Kuriozita je, že není nízkopodlažní. Jednou jsem si na něj počkala, protože má dobrou trasu a ušetřil mi přestup. A pan řidič na mě ukázal, že mě nevezme, že už veze 2 kočárky. To jsem teda byla vážně paf. Stále tam bylo asi 7 míst pro vozíky, protože ty dva kočárky byly malý golfky. No vykašlala jsem se na něj a stejně nastoupila a on na mě začal pořvávat, že když nastoupí vozíčkář, tak musím vystoupit - to je snad jasný ne? Byl tak neuvěřuitelně nepříjemnej, že mi zkazil celej den:o( A Takovýho řidiče nechají jezdit s vozíčkářským autobusem, to teda fakt nechápu...
Předchozí