Přidat názor k článku Cestování s kočárkem aneb malý kurz asertivity

Ale proč by se měla "chlubit"? Taky používám golfky (bydlíme v 5. patře bez výtahu) a do tramvají taky většinou šplhám sama (je to rychlejší, než vyhlížet pomoc nebo o ni rovnou žádat) - kromtoho se moje ultramalinké a ultralehké golfky nesou lépe jednomu člověku, než dvěma (pro dva tam nějak není, za co je chytit) a dávat celý kočárek cizímu člověku mi přijde jednak nezdvořilé, jednak mám trochu obavy. Takže i já pomoc spíš odmítám, ale většinou to dprovodím úsměvem a informací, že "ten kočárek se nese lépe jednomu člověku", což je pravda.

Mám ale jinou zkušenost s kočárky - tři týdny před porodem už mne opravdu dost bolí záda a nohy, takže by mne těšilo, kdybych se v MHD mohla někdy posadit (při prvním těhu mne lidé ještě občas pouštěli senout). Překvapeně jsem ale zjistila, že jako těhuli s kočárkem mi místo uvolní málokdo - lidem asi nedojde, že nemůžu nechat kočárek na zadní plošině a jít si sednout za řidiče (pokud je tam jedno volné místo) - už se mi dokonce stalo, že mne nějaký pán velmi rychle oběhl, než jsem zaparkovala kočárek, aby si mohl v tramvaji sednout na to místo před kočárkem... Nějak nevím, co s tím. Mám své spolucestující žádat, aby byli tak hodní a přesedli si?