Přidat názor k článku Happyend se nekoná…

Milá Elso, jak s tebou cítím. Přesně to co píšeš jsem požívala s mým taťkou. Je to sice už 5. let, ale bolest v srdci je. Byla jsem to já, kdo s ním do poslední chvíle bojoval, kdo viděl jeho konec...... Musí to být pro tebe velmi těžké a držím ti pěsti, aby se krůčky, které jsou velmi malé, co nejvíce vzdalovali od bolesti v srdci. Osobně si to s mým můžem nedokážu představit, že bych najednou zůstala sama. Také jsem věřila, že tohle nemůžu už nikdy zažít. Bohužel. Je to měsíc, co jsem se dozvěděšla, že náš velmi úzký příbuzný má stejnou diagnozu.
Určitě máš právo na další život a přeji ti ať tě nic takového už nepotká, neb moc dobře vím, jak konec života vypadá a jsou chvilky kdy si fakt člověk přeje, ať už je konec a nic toho nemocného nebolí.Vím teď to zní asi jako fráze, ale ty jsi tu zůstala a musíš jít dál.