Přidat názor k článku Jak adoptovat Tomáše VII. - INTERMEZZO

Milá Evo,
bohužel v naší zemi se za každou odlišnost tvrdě platí..........jsem maminkou krásného leč postiženého chlapečka, žádost o PP, která se již blíží do finále se opět týká tělesně postiženého dítěte. Nemusím doufám vyprávět co jsem i již vyslechla jak ze strany zdravých, ale bohužel i postižených lidí. Přesto všechno musím říct, že daleko více lídí za mnou stojí a drží nám palce.
Dnes jsem zažila zajímavý okamžik. V Praze jezdí autobusy č.1 a č.3 s plošinou pro vozíky. Se mnou nastupovala velice milá a hlavně vitální paní. Byla na vozíku a odhadovala jsem jí něco přes 60 let, o kousek dál stála paní obdobného věku, od pohledu nespokojená. Když paní na vozíku vynášela plošina do vozu, řekla patřičně nahlas: než tohle, tak bych radši byla mrtvá......musela jsem se smát. Ten rozdíl mezi nimi! Žena na vozíku plná života a tato paní bez taktu vynášející soudy........velmi mi to připomíná ukvapené soudy vynášené často nad opuštěnými dětmi z DD.
Přeji vám mnoho lásky, štěstí.
Daniela