tisk-hlavicka

Jak adoptovat Tomáše VII. - INTERMEZZO

29.10.2003 Eoba 50 názorů

Černé ovce, bílé vrány aneb po třech letech

Když jsem se pustila do seriálu "jak jsme adoptovali", slibovala jsem pokračování každý týden. Přesto jsem se po šesti pokračováních odmlčela skoro na tři roky :o(

Vysvětlím proč, ovšem na úvod malá rekapitulace pro ty, co neví: coby bezdětný pár jsme v roce 1996 podali žádost o adopci a po čtyřech letech čekání uvízli v podivné přestřelce psychologů a úředníků. Nato nám došla trpělivost a dokázali jsme nemožné: na rozdíl od ostatních jsme si své dítě skutečně vybrali. Dozvěděli jsme se totiž, že v nedalekém kojeneckém ústavu je dítko, které:

  1. je právně volné k adopci,
  2. nikdo ze zainteresovaných úředníků, psychologů a organizací se příliš nesnažil najít mu náhradní rodinu,
  3. protože ho v podstatě nikdo nechce,
  4. a tak je na nejlepší cestě do dětského domova.

Iniciativně jsme se s ním seznámili, podali žádost, prokličkovali legislativou a stali se tátou a mámou ročního Tomáše, který se od svých vrstevníků lišil snad jen tím, že byl po biologických rodičích původem z Mongolska - a právě odtud plynul zoufalý nezájem ostatních. Jejich chyba. Nám z báječného miminka brzy vyrostl kluk jak buk, který nedávno oslavil čtvrté narozeniny. Dort byl vpravdě impozantní - posuďte sami :o)

Jako čerstvá adoptivní mamina, profesí novinářka, jsem samozřejmě záhy začala popisovat své barvité zkušenosti s adopčním řízením, ostatními žadateli, psychology, úředníky a dalšími lidmi, s nimiž jsme se během těch let setkávali, vedena upřímnou snahou prozradit těm, kteří na své vytoužené dítě teprve čekají, co je čeká a na co by se možná měli připravit. Tomáš byl skvělou inspirací: trpělivé, klidné a stále dobře naložené dítě nám ostatní rodiče mohli jen závidět. Dobře jedl, spal i rostl, ve čtrnácti měsících začal chodit (dvanáct kilo živé váhy potřebovalo svůj čas) a vcelku hbitě zapadl do naší rodinné smečky lidí a zvířat. Rána do vazu přišla nejen nečekaně, ale hlavně z míst, odkud jsem ji nečekala: od mých vlastních rodičů.

Jak vysvětlit něco, co se vzpírá veškerému chápání? Přijela jsem s Tomem (tehdy mu byl rok a půl a fous) na chalupu k rodičům s tím, že na venkově nám bude hej - na tři, možná čtyři týdny. Idyla skončila po třech dnech (!). Spouštěcím momentem byla naprostá pitomost, nicméně po ní následoval tříhodinový noční řev, kdy na mne otec s matkou vykřičeli veškerou svou nenávist a vztek, prošpikovaný vulgarismy nejhrubšího zrna.

Nedávno jsem komusi řekla, že můj vztah s rodiči připomíná trestní zákoník založený v den mého narození, do něhož s lety jen přibývaly další a další stránky. Ti dva (jinak lékařka a inženýr, tedy lidé vzdělaní, civilizovaní a kultivovaní) mi předvedli příšerné noční divadlo, jímž se můj trestní spis navždy uzavřel. Vedle perel typu "jseš úplně jiná než my" a že bych se měla učit děti vychovávat od své tehdy svobodné a bezdětné sestry, protože ta "na to vystudovala školu" (pedagogiku, jak jinak :o))) jsem se dozvěděla, že jsem například odjakživa byla černou ovcí rodiny. Tomáše jsem adoptovala jen proto, že jsem odjakživa byla exhibicionistka a tím, co jsem JIM udělala, jsem to jenom znovu potvrdila. Jsem idiot, ostatně stejně jako můj muž, který mě v té zhovadilosti podporoval. Jim dělám jenom ostudu, protože své dítě drze vodím po náměstí a ulicích malého městečka a všem na potkání vykládám, že je adoptovaný a navíc původem Mongol. Kdo je na to podle mého slepičího mozku zvědavý? (Dodnes každý, koho potkáme :o) Už nikdy, ječel otec, nechceme slyšet slovo adopce, kojeňák a Mongol! Ještě jednou o něm řekneš, že je adoptovaný a vyrazím tě z baráku! Ty to dítě nenávidíš! …a další a další šílenosti, které si už po třech letech nepamatuju. Bohužel nebo naštěstí?

Byla jsem zraněná, nevýslovně nešťastná a jako máma najednou znovu absolutně nejistá - opravdu jsem tak nemožná? Dělám to správně nebo ne? Ubližuju synovi nebo ne, když otevřeně mluvím o jeho původu a minulosti? Co dělám špatně? Co jsem svým rodičům udělala? Proč jim vadíme? Tisíce odpovědí - a všechny špatně. Jsem k ničemu.

Tři roky trvalo, než jsem se oklepala z nejhoršího. Otec a matka se chovají jako nasupená božstva, která nešetří urážkami a mluví se mnou jen v nezbytně nutných případech (…pochopitelně se snažím, aby jich bylo co nejméně…). S Tomem jednají sice mírně odtažitě, leč vlídně; jakmile jim však zmizí z očí, okamžitě na něj zapomenou. Jistě, mohla bych je omlouvat - stárnou a svůj život sešněrovali spoustou nesmyslných pravidel, v nichž se nikdo - občas včetně jich samotných - nevyzná, čili je velmi snadné je porušit (zejména když jsou vám dva, tři nebo čtyři roky; oni jsou samozřejmě neomylní, chybují zásadně jen ti druzí). Jenže proč bych to dělala - po tom všem? NIKDY jim neodpustím to, že nám zkazili první společné léto a že zaútočili v době, kdy je každá máma s mládětem hájená.

Nicméně celá tahle věc má happyend: mám báječného muže a báječného syna. Poděkovat bych měla i několika přítelkyním a zejména psycholožce, která mě z louže tahala zpátky pod okap :o) a která v závěru našich sezení prohodila, že ať už to dopadne jakkoliv, pro ni je z toho všeho nejcennější zjištění, že své dítě miluju.

Jako každý jiný rodič, chtělo by se říci - s výjimkou těch mých. Tím, že mě postavili před rozhodnutí "buď my - anebo tvoje dítě" prohráli na celé čáře.

Názory k článku (50 názorů)
Držím palce Jakarta 29.10.2003 7:36
Držím palce Jakarta 29.10.2003 7:36
aaach jo.. Ivule+Hony 29.10.2003 8:24
*Re: aaach jo.. Misa3 31.10.2003 13:11
Hodne stesti :-))) Pamian 29.10.2003 8:33
*Re: Hodne stesti :-))) Ivule+Hony 29.10.2003 9:4
**Re: Hodne stesti :-))) xxxxxxxy 29.10.2003 10:14
Pro paní Evu. Ivana a tři kluci 29.10.2003 10:30
*Re: Pro paní Evu. Mirka 4.5.2006 22:8
Díky za článek Klaudianka 29.10.2003 11:14
*Re: Díky za článek Jana 29.10.2003 11:21
**Tom Fialka, dcera 29.10.2003 12:36
***Re: Tom Kaťas & 2 kluci 29.10.2003 16:38
*Re: Díky za článek Zdeňka (Áňa02,Majda03,Matěj05) 29.10.2003 20:13
Už bylo snad všechno řečeno... taky Eva 29.10.2003 16:35
Chtělo by to změnu myšlení Simona a Bety 29.10.2003 20:13
podobná zkušenost Klára, 2 raubíři 29.10.2003 21:5
Taky Emina 29.10.2003 22:12
*Re: Taky Daniela Lukášek Leonka Kevin 30.10.2003 0:58
**První lekce lásky Simča, dcery *1988 a 1997 30.10.2003 1:53
***Re: První lekce lásky Meta 30.10.2003 10:32
adopcia LuciaM 30.10.2003 10:12
jste skveli....... Iva 31.10.2003 0:21
hurá!!!!!! Petra 31.10.2003 19:29
*Re: hurá!!!!!! Vendula,Ondra9/02,Terezka3/04 2.11.2003 16:10
Vlastní a nevlastní Petra, Kryštof 01, Kubík 08 2.11.2003 16:21
*Re: Vlastní a nevlastní Misa3 2.11.2003 17:0
**Re: Vlastní a nevlastní Petra, Kryštof 01, Kubík 08 9.11.2003 21:50
***Re: Vlastní a nevlastní Misa3 10.11.2003 18:12
Je to tak Dana 3.11.2003 1:8
Zlatá mamka a naše čokoládky Pet_S 3.11.2003 9:42
Zlatá mamka a naše čokoládky Pet_S 3.11.2003 9:43
*Re: Zlatá mamka a naše čokoládky Misa3 5.11.2003 16:45
Zlatá mamka a naše čokoládky Pet_S 3.11.2003 10:0
*Re: Zlatá mamka a naše čokoládky vcielka 3.11.2003 22:50
**Re: Jste úžasné 18.11Sauni13 23.2.2005 10:19
***Re: Jste úžasné EvčaKo 23.2.2005 11:49
snažme se pro někoho udělat to nejlepší Zdeněk /i když nyní v rozv.řízení po 15.letech/a 2 dcery  3.11.2003 13:33
snažme se pro někoho udělat to nejlepší Zdeněk /i když nyní v rozv.řízení po 15.letech/a 2 dcery  3.11.2003 13:33
snažme se pro někoho udělat to nejlepší Zdeněk /i když nyní v rozv.řízení po 15.letech/a 2 dcery  3.11.2003 13:46
skušenost Zuzka-tři dětičky 3.11.2003 18:53
Jací úředníci takový i rodiče Kytty 5.2.2006 20:7
fandim vam ilona  8.11.2006 15:6
fandím Vám Jarka + Terča  20.5.2007 22:47
Jak adoptovat Tomáše Marcela P 14.7.2007 19:26
nechápající rodiče Romana 20.7.2007 11:53
*Re: ztratíš možná na čas rodiče,ale zí... slimenka 5.10.2007 22:44
Máte krásného syna! Renata, Tom-6 let, Vítek 3 roky 5.1.2008 19:49
Vše pro dítě Olga Nováková ,dvě děti 6.6.2008 13:15
My máme zase černouška Pettt 9.4.2010 22:14




Vyhledávání článků podle věku

Fotky podle věku

Poslední fotky z emailového průvodce rodičovstvím.

Naše milovaná ---ADELINKA-----ADELINKAFilípekEliška 3.8.2010Naše ADÉLKA ve školce:-)(ve fialovém tričku)FotbalistaFotbalistaTo jsem pěkná čarodějka .....ADÉLKA.......Naše princezna AdélkaADÉLKA A PEJSEK

Emailový průvodce rodičovstvím je zdarma pro všechny rodiče od početí do 6 let věku.

Přihlásit k odběru

Seriály

Vývojové tabulky

Těhotenství

Dítě

(C) 1999-2018 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.

Zajimavé odkazy:
   Předporodní kurzy   |   Najděte rýmy na slovo a napište báseň.