Nebojme se přijmout své „náhradní“ rodičovství za své!
Jsem již 18 měsíců matkou. Někdo by mohl říci „jako matkou“, neboť jsem svoji dceru neporodila, ale přivezli jsme si ji s manželem jako tříletou z kojeneckého ústavu. Chci se s Vámi podělit o to, čím jsme prošli, než jsme si Martinku mohli domů přivézt.
Přes náročnost "prověřování" naší svéprávnosti k rodičovství musím jisté paní doktorce, která se pod nás rozhodně nechtěla podepsat, přiznat, že opravila jedno naše přesvědčení. Domnívali jsme se - jako jistě dalších 99,9% žadatelů - že si do žádosti nadiktujeme "parametry" svého dítěte: věk, pohlaví, barvu pleti, barvu očí, výši IQ atd.
Od první chvíle, kdy jsem uvažovali o adopci, mě provázela myšlenka na to, jak jí/jemu povím – „Jak to všechno bylo?“
Naše Martinka pochází ze 4 dětí - nejstarší bráška (asi 8 let) je pravděpodobně v DD, Martinka 6 let, Helenka 3,5 let a Nikolka 2,5 let.
Ráda bych se s vámi podělila o další střípky ze života naší Conanky. V rozhovoru se známou jsme se dostaly na téma reakce okolí na "jiné" dítě.
Martinku jsme si přivezli 26.03.99 - v ústavu nám ji předali nahatou a vyděšenou z toho, co se najednou kolem ní děje.
Poslední fotky z emailového průvodce rodičovstvím.
Emailový průvodce rodičovstvím je zdarma pro všechny rodiče od početí do 6 let věku.
Těhotenství |
Dítě |
(C) 1999-2018 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.
Publikační systém WebToDate.