čas vyléčí všechny rány, ač je tomu těžké uvěřit.
Jsi statečná a chytrá, víš, že mohlo být hůř- a to opravdu mohlo, i když je odchod lásky obrovská rána, ale věděli jste to, mnohem víc člověka zasáhne odchod nečekáný. Mně umřel tatínek, bylo mi 13, nic jsme nevěděli, netušili, jen jednou přišli policajti, já si ještě říkala, že se splatli, co u nás dělájí... Nespletli a řekli mámě "Váš manžel měl autonehodu a zemřel" a já stála vedle ní. Malá 13ti letá holka, šok, rána a první myšlenka "A on mi slíbil, že půjdem na koupaliště" a já se rozbrečela, ne, že mi umřel tatínek, ale že nepůjdu na koupaliště. Nedokázala jsem to pochopit, vůbec mi to, že umřel nedošlo... A o 2m později, kdy se člověk už jakž takž vzpamatoval přišla další rána, sestra jela na diskotéku, slíbíla nám, že pojede autobusem a lhala nám, jela se svým přítelem autem a smetl je vlak. Osud si prostě krutě pohrál, máma se změnila, já jsem se změnila, nejstarší sestra se změnila. Bolelo to a bolí pořád, ale už je to jinde a jednou prstě zjistíš, že už to chápeš, že už s tím dokážeš žít. Jsi statečná, držím Vám palečky a hlavně buďte zdravý.
Předchozí