Přidat názor k článku Proč nechci být snažilkou

Bellano, chválím článek, takové příjemné oddechové čtení....píšeš příjemně , od srdce.

A co prostě nechat tomu volný průběh?
Osobně jsem během života zjistila, že plány jsou plány a realita je stejně jiná...aneb :
"chcete pánaboha pobavit? řekněte mu o svých plánech".....

Každé dítě nám trvalo tři roky, nic jsem nikdy neměřila, nesledovala, nějak se mi do toho nechtělo a říkala jsem si...co má přijít...přijde.....po doktorech se mi běhat nechtělo....:o)))))
Nyní to vypadá obdobně....již dva a půl roku , a jediným kdo občas projeví zklamání že to nejde, je manžel....

No jo, ale on k nim v noci nevstává, s pupkem se netahá a nerodí, takže...:o)))....že jo?

Vypozorovala jsem jen jednu věc....u nás to šlo až ve chvíli kdy to tzv "nešlo, hlavně ne nyní, nyní se to nehodí"....přišla změna práce po které jsem déle toužila, nebo nějaký kurs který bylo nutno dodělat před porodem....takže vysněný kurs nedodělán, v práci trapné vysvětlování, že sice " chci u vás pracovat ale...ehm....jsem v tom...."
víc nevím.....nechci to dávat jako universal návod...jen osobní zkušenost....