Přidat názor k článku Proč nechci být snažilkou

také ti rozumím. My se o mimi pokoušeli skoro 2 roky. Téměř rok jsme jezdili někdy i několikrát týdně do Pronatalu do Prahy (z Ústí n. L.). Nejvíc mě vždycky rozčilovaly takové ty rady: nesmíš na to myslet a přijde to samo apod. Ale jak to lze nemyslet na TO, když TO stále nejde a nejde. Měla jsem navíc podobný problém jako jedna z pisatelek. Menstruace občas, většinu až po injekci. Navíc manžel také nebyl úplně na 100% plodný...takže jsme čekali zázrak od lékařů, bylinek, reiki, autosugesce atd. atd. atd. V Pronatalu jsme zkoušeli tzv. inseminaci, na léčbu ovšem moje tělo reagovalo naprosto jinak, než se očekávalo, a to neberu jako problém nárůst na váze v důsledku hormonů cca o 8 kg. Poté jsem se podrobila laparoskopii, při které mi nějak hormonálně ošetřili vaječníky. Pak jsem byla doma a nejdnou, světe div se, přišla menstruace sama od sebe. Další měsíc jsem měla mestr. opět a další měsíc už zase ne...byla jsem naštvaná na svoje tělo, že už zase nefunguje a pro jistotu jsem si udělala těh. test a byly tam čárky dvě. Udělala jsem si hned dalších 5 testů a všechny byly stejné.... Asi si ty, které se o mimi snaží, umí přestavit naši radost. A jak se to najednou povedlo? Asi pomohla operace, možná i má autosugesce, kdy jsem bříško prosvěcovala zlatým světlem, reiki, vitamíny, prstíčková metoda .... možná vše dohromady... ale čekáme děťátko a jsme za to vděční. Teď už jen držíme miminku palečky, aby bylo zdravé a aby vše i při porodu proběhlo dobře :-)))