Přidat názor k článku Proč nechci být snažilkou

Přečetla jsem si článek a poté poctivě i celou diskusi. Přesto, že se řadím do tábora těch, které jsou přesvědčeny, že se autora tímto článkem nechtěla určitě nikoho dotknout a chtěla se prostě jen podělit o svoje momentální pocity, vyvolal tento článek a následná diskuse naprostý poplach v mé mysli.
Mám 4,5 letou holčičku. Přišla k nám přesně za situace, kterou tady mnohé popisují. Jednou výjimečně bez antikoncepce na konci cyklu, který byl ovšem posunutý stresem ze závěrečné práce na diplomce. Za týden jsem měla nastoupit do zaměstnání, kam mě přijímali s tím ,že nejsem těhotná. Mělo to být za mateřskou, tak jsme to férově zrušila. Naštěstí jsme pak sehnala práci ve škole - přesně to vyšlo na tři měsíce, aby bylo vůbec z čeho vypočítat mateřskou..... když byl dceři rok a půl, naskytla se nabídka na zaměstnání, která se v našem regionu tak často neopakuje. Protože jsem potřebovala nějakou praxi (hledat první zaměstnání ve 32 s dvěma dětmi a bez praxe by asi nebylo ono)a v domě máme ochotnou babičku, nastoupila jsem. Teď jsem zrovna ve fázi,kdy si říkám, že již mám praxe dost, dceři jsou 4,5 roku a tak jsem si naplánovala, že doberu balení antikoncepce, dám si měsíční pauzu a někdy v říjnu, listopadu budu těhotná. Vím a věděla jsem to už i před přečtením článku, že to není jen tak, že normální zdravý pár se o dítě snaží zhruba půl roku. Dokonce jsem tyto "rady" rozdávala. Ale na sebe jsem je asi nevztahovala. Teď po přečtení článku to na mě padlo. No jo, co když to nevýjde hned? To je přece normální... Vnitřek mého já úplně bublá nesouhlasem, panovačně si dupe "ale já to tak chci, tak to bude" a druhý hlásek mu říká "to si jenom myslíš, to není tak jistý, taky si můžeš pěkně počkat..." Došla jsem tak daleko, že jsem volala manželovi, že se žádné balení dobírat nebude, končím tímhle platíčkem a hotovo... Někdo v diskusi napsal, že je okurková sezona a článek je o ničem a k ničemu. Nemyslím si to! Mě každopádně alespoň vrátil do reality:-)