Přidat názor k článku Jak adoptovat Tomáše VII. - INTERMEZZO

I já článek přečetla jedním dechem a dokonce u něj zaslzela. To dělá asi mé nynější těhotenství, mimochodem brečím i u televizních novin.

Strááášně móóóc vám držím palce a přeji móóóře štěstí. Klučina je vážně krásný a je fajn, že jste zvládla rodiče, aniž by to ve Vás zanechalo nějaké zbytečné otázky ohledně toho, zda jste udělali dobře a že máte báječného manžela a vůbec.

Ohledně toho, že "na potkání " vyprávíte, že je adoptovaný a že je z Mongolska - znám páry co tajili adopci i před samotným dítětem a šeredně se jim to vymstilo (nakonec to stejně vždycky vyjde najevo) a proč se za to stydět. Je krásné, když člověk pomůže malému človíčkovi ke krásnému a plnohodnotnému životu, který by ho dozajista v dětském domově nečekal.

Ještě jednou hodně štěstí.

A co Vašim "milým" rodičům poslat naše názory? :-)