I u nás vyvstala letos otázka náhradní školky. Manžel je dlouhodobě nemocný, školka zavřená 5 týdnů, já o něj pečuju, pracuju a máme Terku (3,5). Po průzkumu jak to děti v náhradních školkách snášejí jsem se rozhodla to všechno nějak zmáknout. Občas je na pár dnů u našich, občas zaskočí paní na hlídání, někdy se v rámci možností vydáme na kus dne na výlet, ale brzy domů, kvuli marodovi. Nevím, znám případ, kdy tu byla na návštěvě maminka co žije v Americe, holčička česky téměř nemluví a přesto ji na ten měsíc dali do školky. A ona byla naprosto spokojená. A to nebylo jen cizí prostředí, ale taky jazyk, kultura...Její maminka se vůbec nepozastavila nad tím, jak to Ashley zvládne.... Prostě tak to je. A myslím, že tahle holčička bude pro život dost dobře připravená. Je vystavovaná změnám, novým kolektivům atd..Já to naopak možná až moc prožívám a tím že Terku chráním před změnami, až pak nějaká fakt přijde, bude se s ní vyrovnávat o to hůř. Najít tu správnou hranici je ale určitě nesmírně těžké.
Předchozí