V cizí školce, s cizí učitelkou, s cizími dětmi...

Naprostá většina předškolních dětí preferuje důvěrně známá prostředí i známé osoby. Známé, opakující se, bývá v tomto věku mnohem přitažlivější než nové. Z hlediska dětí je tedy žádoucí, aby o prázdninách mohly být buď s rodiči doma, nebo i nadále ve své známé mateřské škole. Jestliže ani jedna varianta není možná, pak je nezbytné dítěti pobyt v neznámé mateřské škole maximálně usnadnit. Měli bychom mu ji dopředu ukázat, seznámit dítě s učitelkami, navnadit je v nové školce něčím, co zná, nalákat také tím, s čím ještě nemá zkušenost, po čem třeba touží a co pro ně nebude ohrožující. Dítěti je třeba jednoduše a srozumitelně vysvětlit, proč to musí být právě tak. Jinak může mít pocit, že všechny ostatní děti jsou se svými rodiči a jen ono bude někde odložené. Je zbytečné zvyšovat hlas a rozčilovat se,když dítě"nechápe"a trvá na jiné možnosti. Jednodušší varianta téhož je, když dítě chodí dál do stejné školky, ale je v jiné třídě a má jiné paní učitelky, než na které je přes rok zvyklé. I v tomto případě se vyplatí investovat trochu energie do přípravy.I učitelky by měly s pochopením přistupovat k tomu, že dítě se hned nevyzná v novém prostoru, že se obtížně přeorientovává na jiné zvyklosti, že s nimi příliš nekomunikuje, že si nehraje a někdy i odmítá spolupráci.Některé dítě si možná nezvykne za celý pobyt vůbec, protože na jeho adaptaci je doba dvou, tří týdnů příliš krátká. Je dobré, když mu dáme příležitost povídat o tom, co mají pěkného v původní školce, s čím si v ní nejradějihraje, co tam rád dělá, s kým kamarádí. Vůbec není marné, když paní učitelka ví dopředu o dítěti něco hezkého - okamžitě se tím v něm posílí pocit známosti. Podobně rodiče nebudou přeceňovat stesky dítěte a případnou větší neochotu jít do školky. I oni by se měli mnohem víc zajímat o vše, co je dítě ochotné o nové mateřské škole sdělit. Dobré je zachytit vše pozitivní, byť by to byl jen nepatrný střípek. Většina dětí patrně zvládne těch několik málo týdnů bez problému a může se zdát, proč dělám vědu z této záležitosti, která se jeví dospělému jako vcelku banální. Jenže existují děti, kterým dobrá příprava může napomoci předejít zcela zbytečnému traumatizujícímu zážitku. Vzhledem k tomu, že nevíme stoprocentně, jak které dítě zareaguje, je lepší absolvovat přípravu zdánlivě zbytečně, než dítěti i dospělým způsobit komplikace.