Re: Tak to si teda nedovedu vůbec představit

To záleží na dítěti. Moje dcera chodila do školky od 2,5 roku. Než nastoupila, moc se těšila. Po nástupu se divila, že mamka nesedí na chodbě a není k dipozici každým okamžikem, ale že odejde pryč, ale vrátí se. Takže první dva dny si trochu pobulila, než to její vrabčí mozeček pochopil. A to chodila 1/2 roku jen na dopoledne, pak zvolna na celý den a stávalo se, že ani nechtěla jít domů, že je musela paní učitelka ze školky vyhodit a zamknout, že zítra můžou přijít zase. Dodneška nemá problémy s komunikací.

Pokud má malé dítě problémy s komunikací, stačí, když do školky chodí až rok před nástupem do školy. Pokud si ho mamka hledí a snaží se ho naučit různé dovednosti, může být i daleko před ostatními dětmi. Já jsem dítě třeba učila němčinu (ve školce v té době tvrdili, že nejlepší je s cizím jazykem začínat až ve 12 létech!!), hrát na flétnu, zpívat a další. V souvislosti s tím si vzpomínám na situaci, kdy školka pořádala odpoledne pro maminky, kdy mělo dítko předvést, jak si s maminkou zpívá. Hodně maminek zpívalo samo a jejich dítko, i pětileté, jen tu a tam přizvukovalo. Pak vystoupila učitelka MŠ (ale z jiné MŠ), kdy ona zazpívala a dítě zahrálo na flétnu a pak se vystřídali. Po ní já, kdy jsme předvedly dvouhlasý kánon, což čtyř- i pětileté dítko v pohodě zvládne. Tím jsme celému odpoledni nasadily korunu a dál se nebylo o čem bavit. Spolu s ní jsme se shodly na tom, že záleží na tom, jestli rodina s dítětem pracuje a jak se mu věnuje. Zpívat nebo procvičovat vědomosti můžete i při cestě na autobus, při vaření, úklidu a dalších činnostech.

Školka je dobrá třeba až od 5 let. Jde jen o to, aby dítko poznalo budoucí spolužáky, naučilo se s nimi komunikovat a naučilo se jakémusi režimu.