Re: Skutečnost je úplně jiná

Lin,
proč tak kategorické rozhodnutí? Není předčasné, když vůbec netušíš co tě čeká? Nad svými názory si samozřejmě přemýšlej jak chceš dopředu ale ak se jedná pouze o názor vytvořený na základě fikce - 1) vůbec nevíš jestli dítě budeš mít, 2) jaké asi bude? 3) jaké budou podmínky tvého a jeho života až ho budeš mít... apod. Pak v reálu se jistě dokážeš rozhodnout co se svým životem udělat, ale tato rázná odsouzení navíc ze strany, která netuší o co jde, jsou mírně řečeno směšná.... Navíc mohou našvat nebo i zabolet jak zde bylo zmíněno. Každý musí dělat v životě spostu kompromisů a ne všechny dělá rád a ochotně. Já se na "problém" dívám z pozice matky, jež je s dvěma dětmi na MD již 8 let, když chci pracuji, když ne, nikoliv - o čas se tedy nejedná. Starší začala chodit do školky ve 4 letech, potřebovala kamarády a vůbec kolektiv dětí stejného věku pod dohledem jiným než je pískoviště plné dětí a matek. Chodila tam moc ráda, naučila se spoustu věcí, přestože jsem se jí doma věnovala, něco se prostě naučila až tam - např. zavazování tkaniček byl doma propadák, ve školce to šlo do týdne :-). Druhá dcera šla do školky úderem 3. roku, dříve mi ji nevzali. Těšila se, chodila tam ráda....teď po půl roce ve školce měla rozlučku a končí. Od září jde do školky nové. Nevadí jí změna kolektivu, moc se tam těší....nemám tedy problém, ale i kdyby se netěšila, prostředí, kde jsou ostatní děti jim dává ne víc ani míň než rodina, je to další prostředí, které je pro vývoj dítěte přirozené a vhodné. Obě moje děti jsou extroverti a výrazné osobnosti, tudíž neřeším problém stydlivého dítěte - někdy bych si to až přála :-).

Myslím, že spíše bylo k diskusi předloženo, jaké prstředí jaká školka nabízí a ne zda ano či ne pro dítě šokového věku. Je-li ti libo, buď s dětmi doma třeba do 15 a uč je sama - jsem zvědavá jak se ti to podaří a hlavně jestli tě to opravdu bude tak ukrutně bavit.....