Re: Skutečnost je úplně jiná

Moc dobře rozumím maminkám, které své děti do školky dát prostě musí. Nicméně, nemyslím si, že by maminky, které své děti do školek dávat nechtějí, byly mimo realitu. To bych pak musela žít mimo realitu už nekolik let a snad měla i nějaké nesebevědomé či zakřiknuté děti. Což v žádném případě nemám. I po narození druhé dcery jsem tu první do školky nedávala (měla v té době 2,5 roku) a nyní, když jí jsou 4 , druhé dcerce 2 a čekáme třetí miminko, nemám v plánu své děti svěřovat školkám. Nemyslím si, že dělám chybu. Naopak, vodím děti do "odborných" kolektivů (jak jsem již popsala výše - plavání, předškoláček, angličtina, hudebka, rytmika a v mnohých jsou zcela samy). Moc jim to svědčí a já mám možnost částečně ovlivňovat a mnohdy se i podílet na programu. Opět, nerada bych znevažovala školky jako takové, ale takové ty pozůstatky socialismu nacpat všechny děti uniformně do kolektivů a ještě prohlašovat, že toto je jediná cesta výchovy předškoláčků a že nic jiného jim to nemůže vynahradit, se mi velmi příčí. Mám zkušenosti se školkami (díky své profesi jsem je poznala opravdu zblízka) i s jejich programy a paní učitelkami. Mnohé z nich si velmi vážím, avšak pořád si nemyslím, že je to to nejlepší pro předškolní děti. Mnozí rodiče argumentují tím, že doma se děti tolik nenaučí jako ve školce. Kdepak. Individuálním přístupem se děti vždy a všude naučily mnohem více a hlavně, déle a lépe si věci pamatovaly. Moje děti by směle mohly konkurovat těm "školkovým". Moje dvě dcerky si jsou doma takovým malým kolektivem a zásadní věci se učí jedna od druhé. Umí se potrápit, ale obě, a to i ta dvouletá, umí formulovat omluvu. Ve školkách se tohle moc neřeší (a když ano, tak nijak systémově), není na to čas, paní učitelky prostě všechno nemohou postřehnout, i když třeba chtějí. Z tohoto a jiných důvodů, jsem moc ráda, že je mohu mít doma, být s nima při jejich prvních začátcích všeho, malovat, "vodovkovat", modelovat, stříhat, lepit, tancovat, hrát na klavírek, stavět, bořit, číst, přednášet pohádky, a protože vím, že to není vždy jednoduché, hlavně bych to přála každé mamince, která o to stojí. A všimněte si, že nikde neargumentuji, že jsem taky pedagog :-)).