Chtěla bych se také podělit o zkušenosti s kojením. Svého prvního chlapečka jsem kojila 5,5 měsíce. Najednou mléko v prsou nebylo. Už když jsem přišla s porodnice jsem večer měla pocit, že mám místo prsou prázdné pytlíky od mlíka. Ještě dnes se mi můj tchán směje, jak jsem pobíhala po bytě a držela se za prsa a brečela, že nemám malýmu co dát. Nakonec jsem doběhla do lékárny pro Sunar a bylo po starosti. Když bylo v prsou pil ode mne, jinak jsem mu s klidem udělala Sunar. Ve třech měsících se prsa umoudřily a začaly produkovat tolik mlíka, že jsem nevěděla co s ním a pak v pátém měsíci byl úplně konec. I přes to, že nebyl výhradně kojený dostal první rýmu v 10 měsících a celkově do svých třech let co pil Sunar tak nebyl nějak víc nemocný. Nyní mám holčičku 9,5 měsíce, bojovala jsem jako lvice za to, aby jsem tak brzo neskončila, takže mě mlíko vydrželo až do ted. Bohužel, kde není poptávka, není pak už ani nabídka, takže končím z důvodu, že už malá ode mne moc nechce, takže se mlíko nedělá. Byl po 9 měsících problém naučit jí na savičku, aby pila z lahve, takže jsme taky investovali peníze do všech možných druhu saviček, než jsme se trefili. Pak taky výběr mléka nebyl jednoduchý. Zvítězil Nutrilon. Nyní už je skoro na lahvičce, protože už ani v noci nestačí zásoby v prsou za celý den. Myslím, že až příští týden půjdu do poradny, budu muset bohužel nahlásit - kojení skončilo.
Pobrečela jsem si taky trochu, ale když jsem nyní zjistila, že se i v noci vyspím, když na noc po kaši vylupne ještě lahev mlíka, tak mi to už vůbec nemrzí. Ještě chci dodat, že jím všechny možné vitamíny a zeleninu a malá už měla asi 4x rýmu a píchali jí uši.
Takže kojení zdar, ale všechno chce brát s rozumem.
Předchozí