Taky mám ten pocit, že ve společnosti panuje spíš hon na čarodějnice-matky které z jakéhokoli důvodu nekojí. Nekojila jsem ani jedno své dítě - a nebylo to proto, že bych si to vybrala. Hlavně u prvního jsem měla šílené výčitky, pláč v porodnici i doma že jsem tak neschopná že nemám ani mléko pro své dítě. Něco tak jasného, co přece MUSÍ dokázat každá trochu pořádná matka. Jinak je špatná a divná a já nevím co. Když jsem po druhém dítěti bojovala v nemocnici o život a bakterie málem vyhrály, už jsem to měla v hlavě srovnané. Kde nic není ani čert nebere, když musím být ráda že žiju tak se smířím i s faktem, že miminko je na umělé výživě, byť té nejšetrnější co existuje.
Chápu nutnost zdůraznit příznivý vliv kojení. Ale cítím taky, že se někdy příliš tlačí na pilu a u maminek co prostě nemůžou to vyvolá frustraci a pocit, že je v nich něco špatně.
Také by nebylo by od věci udělat takovou informační minikampaň pro matky, které kojit nemůžou. Aby sáhly po šetrných a nealergizujících mlékách a pomohly děťátku se startem, který bez informací může být značně ztížen. Viz můj starší syn - když už musel dostat umělé mléko a nedalo se nic dělat, měla bych bývala vědět po čem sáhnout. Vědět, že jakákoli HA formule je lepší než obyčejné mléko když je rodina plná alergiků. Vědět jak se projevují příznaky alergie na mléko. Být prostě připravena "kdyby něco" abych volila správně. A ne jen mít odhodlání kojit - které mi nakonec bohužel bylo k ničemu. Vidím tu právě trošku problém - všichni se soustředí na bezvýhradnou podporu kojení - s kterou souhlasím - ale nikdo nepodává informace co dělat, pokud tohle selže. Snad ze strachu, aby se matkám nedal návod jak od kojení utéct nebo co, ale já to vidím jako velké mínus. Mmch. u druhého syna už jsem VĚDĚLA - po zkušenostech s prvním. A nemá alergii na mléko a nemá ekzém. Protože jsem byla připravena a informována. Věděla jsem co mu podat smím a co ne. Ale díky lahvičkové antikampani si to musel "vyžrat" můj starší :-(((.
Předchozí