Takhle hezky a vtipně a se šmrncem napsaný článek-to moje srdíčko lingvistické jenom jásá..
Taky mám k svým chlupům takový divný vztah-nejradši bych je nechala žít svým životem,protože při dvou dětech předškolního věku a jenom zaměstnání na ně prostě nemám čas a myšlenky..ale ony mě potvory dost štvou-takže už s některýma jsem zatočila..mám hodně agresivní pot,takže nejen smrdí ale i ty zasychající pozůstatky vadily-takže podpaží jde pryč-no,naštěstí plošně to není taková hrůza,takže i časově se to zvládá..občas zabudnu-to pak je černočerno..a nožky? no občas si taky vzpomenu,protože přes chlupy se blbě nožky opalují,a mě se odchlupený líbí /už za totáče mi ty nožní chlupy vadily,a nepomáhalo,že mamka říkala,že chlupy to je vášeň../,a třísla?? tam se mi to moc nedaří,takže je aspon zastříhávám..Ale už jsem se objednala na depilaci voskem ke své pedikérce-takže jsem zvědavá,jak to přežiju..a když si zvyknu-tak si možná pořídím nějaký ten depilační strojek-že by mi chlupy začaly růst až po měsíci-ooo jak lákavá představa na moji sklerozu..juch juch..
Předchozí