Přidat názor k článku V cizí školce, s cizí učitelkou, s cizími dětmi...

To záleží na dítěti. Moje dcera chodila do školky od 2,5 roku. Než nastoupila, moc se těšila. Po nástupu se divila, že mamka nesedí na chodbě a není k dipozici každým okamžikem, ale že odejde pryč, ale vrátí se. Takže první dva dny si trochu pobulila, než to její vrabčí mozeček pochopil. A to chodila 1/2 roku jen na dopoledne, pak zvolna na celý den a stávalo se, že ani nechtěla jít domů, že je musela paní učitelka ze školky vyhodit a zamknout, že zítra můžou přijít zase. Dodneška nemá problémy s komunikací.

Pokud má malé dítě problémy s komunikací, stačí, když do školky chodí až rok před nástupem do školy. Pokud si ho mamka hledí a snaží se ho naučit různé dovednosti, může být i daleko před ostatními dětmi. Já jsem dítě třeba učila němčinu (ve školce v té době tvrdili, že nejlepší je s cizím jazykem začínat až ve 12 létech!!), hrát na flétnu, zpívat a další. V souvislosti s tím si vzpomínám na situaci, kdy školka pořádala odpoledne pro maminky, kdy mělo dítko předvést, jak si s maminkou zpívá. Hodně maminek zpívalo samo a jejich dítko, i pětileté, jen tu a tam přizvukovalo. Pak vystoupila učitelka MŠ (ale z jiné MŠ), kdy ona zazpívala a dítě zahrálo na flétnu a pak se vystřídali. Po ní já, kdy jsme předvedly dvouhlasý kánon, což čtyř- i pětileté dítko v pohodě zvládne. Tím jsme celému odpoledni nasadily korunu a dál se nebylo o čem bavit. Spolu s ní jsme se shodly na tom, že záleží na tom, jestli rodina s dítětem pracuje a jak se mu věnuje. Zpívat nebo procvičovat vědomosti můžete i při cestě na autobus, při vaření, úklidu a dalších činnostech.

Školka je dobrá třeba až od 5 let. Jde jen o to, aby dítko poznalo budoucí spolužáky, naučilo se s nimi komunikovat a naučilo se jakémusi režimu.