Co píšeš, je samozřejmě hrozně smutné. Myslím, že není v životě nic horšího, než přijít o děti, ať už o ty narozené nebo nenarozené. Není tvoje vina, že těhotenství nedopadla dobře a že "ty dušičky zase odlétly". Nevíme, proč to udělaly. Třeba sem na svět přišly jen pro ten krátký zážitek a víc nepotřebovaly. Jsou věci, které v životě neovlivníme a musíme jen počkat, než přebolí. Moje maminka i moje tchýně obě o druhé dítě přišly (potrat) a třetí se jim oběma narodilo v pořádku (to jsme já a můj manžel - kdyby se ti druzí dva narodili, my bychom zřejmě nebyli vůbec :-).
Jakkoliv to zní jako blbá útěcha, máš syna, který je zřejmě zdravé dítko. To není málo. Však ono nějaké další dítko ještě přiletí a uhnízdí se natrvalo... Život je vážně hrozně dlouhý příběh.
Předchozí