I já si prožila s kojením své. Malá se narodila císařským řezem, vzhledem k problémům při porodu. Já jsem strávila 2 dny na JIPce s teplotami přes 39. Takže prní přisátí se uskutečnilo až třetí den a nic. Zoufale jsem se snažila a byl ze mne uzlíček nervů. Personál porodnice byl skvělý, uklidňovali mne, že se laktace ježtě rozběhne, ale já myslela jen na to, nebudu kojit mé dítě bude nemocné. Myslím si, že by maminky měli vědět, že i nekojené děti mohou být zdravé ten tlak na kojení je dost velký. Každá správná máma chce kojit, tak proč ten tlak? Nám se to nakonec povedlo, kojila jsem ale v porodnici s příkrmama (Nutrilon). Doma jsem vyzkoušela vžechny možné rady a snažila se přejít na plnékojení. Kojila jsem i se zánětem. Přesto, že malá byla spokojené dítě, u doktorky jsem se bála až malou zváží a uslyším, že musím dokrmovat protože váhový přírůstek je malý. Bránila jsem se do konce třetího měsíce a pak začala přikrmovat. Chyba!! I s příkrmama a to dost vydatnýma(stříkačkou - aby si malá neodvykla sát) jsme stále přibíraly málo na váze. Zapoměla jsem říst, že naše malá je velmi aktivní dítě, které málo spí. Za den jí stačí tak 8 hodin spánku. Vzhledem k rodiné tragédii- úmrtí v rodině- mne v 5 měsíci na dva dny zkyslo mléko a malá už od té doby ode mne nechtěla. A tak jsme přešli na láhev a já do 9 měsíců odstříkávala a mé mlíčko míchala s Nutrilonem. Malé je dnes 14 měsíců a je naprosto zdravé dítě jen o mnoho víc aktivní něž její vrstevníci. A ikdyž celý den jí jako otesánek moc nepřibírá.
Vzkaz pro všechny maminy kojení je nejlepší, ale na umělé výživě lze také vychovat skvělé a zdravé dítě a do příkrmů se nenechte moc nutit, i když dítě moc nepřibírá hlavně že je spokojené.
Předchozí