Přidat názor k článku I babičky tvoří Rodinu

Jsem tak vychovaná. A navíc díky mé povaze, jsme se nikdy nerafly a tak nemám dost adrenalínu prásknout těmi dveřmi a už je neotevírat. Navíc je mé tchýni 68 (ale její chování je dlouhodobé, spíš celoživotní) a je po dvou operacích rakoviny prsu (bohužel ani to jí nepřivedlo k rozumu). Takže máš velikánskou pravdu, ale. Stále si opakuji, že ty telefony mě nezabijí a snadněji se ten druhý pošle do patřičných mezích. Špatné svědomí teď momentálně nemám, protože si od ní nic neberu. Ale ona ví že čekáme miminko a mě čeká ta milá povinost jí buď sdělit, že ho nikdy neuvidí nebo že ano, ale pouze za určitých podmínek, protože opět se dary chystají, navzdory mým přáním (má tchýně miluje nakupování).
Ono je to vcelku transparentně jednoduché, kdyby člověk neměl srdíčko, které velí dvakrát měř, jednou řež.
Díky
Katuka