Přidat názor k článku I babičky tvoří Rodinu

Tedy paní Radko, musím přiznat, že jste mi vehnala slzičky do očí :o) Já mám díky Bohu hlídací babičku, která - omlouvám se za ten výraz, ale vystihuje - nastoupí když jen trošičku může a já potřebuju. Je to tchyně. Už je v důchodu a pracuje jen na zkrácený úvazek - taky protože ji to baví, přijde mezi lidi. Moji rodiče jsou ještě oba plně pracující, tak mohou hlídat omezeně. Ale i jim patří můj vděk - když mě po narození mladší dcery trošku pozlobilo zdraví, sotva měsíční vnučku si naši vzali k sobě, zatímco já se zotavovala v nemocnici (ano, teoreticky mohl mít tzv. hlídačku manžel, ale to byste ho museli znát - těžko hlídal starší dceru, ještě kdyby se měl postarat o mimino - holt chlap). Se vším všady, včetně nočního vstávání (naštěstí malá spala více než dobře), ale ve chvílích kdy se nestarala o ni, doháněla svou práci a chod své rodiny. Táta vyrážel s kočárkem, koupal a v mezidobí taky doháněl pracovní resty. A protože jsem dnes musela nastoupit do práce a školka ještě není otevřená - celý příští týden budou hlídat půl dne obě vnučky.
Ale - takové nasazení jaké zvládáte Vy a Váš manžel - to je nádhera. Určitě Vás v budoucnu zahřeje u srdíčka až třeba svým dětem budou Vaše vnoučata povídat "jó, to když my jsme byli malí, zažili jsme toho s babičkou a s dědou tolik krásného". Přeju Vám, ať Vám Vaše obdivuhodná výdrž ještě dlouho slouží a ať tak krásný vztah máte ke svým vnoučatům a časem i pravnoučatům napořád.