Přidat názor k článku I babičky tvoří Rodinu

Moc děkuju za nápad a jsem ráda, že nejsem sama, i když podobné nikomu nepřeju. Bohužel to s tím stanovením dárku dopadlo následovně. Ona - jestli nějaký dáreček může koupit, já - děkuju, ale jen nějakou maličkost, třeba hračku, ty nekupujeme, vše ostatní máme nachystané, více budeme vědět až bude mimi na světě. Výsledek - koupila jsem pět bodýček. Nebo její hluboký srdcervoucí povzdech, že kočárek máme z druhé ruky (a toho ani neviděla). No nejjednodušší je v duchu se zasmát a až bude mimís mezi námi doufám, že mi jí definitivně vytěsní z hlavy. Co je nejdůležitější, že je izolován manžel (tedy její syn), který konečně získává pevnou půdu pod nohama (tchýně je totiž nesmírně přesvědčivá a dokáže člověku vnuknout představu, že je arcilotr).
Jediné co mi už navždy zůstane líto je, co všechno se člověk musí jako dospělý naučit, nejen milovat, ale i poslat do háje a říci bližnímu svému a dál ani krok.
Ještě jednou díky,
Katuka