Přidat názor k článku I babičky tvoří Rodinu

Moc Vám i Vaší paní gratuluji za to, jací jste. Co já bych dala za takové prarodiče pro mého syna. Já jsem si něco obdobného zažila se svým dědou a babičkou, ale bohužel, děda nám v květnu zemřel a tak už nebude užívat krásné chvíle se svým pravnoučkem (užil si ho jenom 2 roky). A babička je z toho taková špatná, že jenom pláče a pláče. Dědečkové a babičky (ti skuteční) si asi vůbec nepřipouští, že mají nějakého vnuka, který by je i potřeboval. Nikdy se sami od sebe nestaví, nikdy je nenapadne vzít si Ondru ven, nikdy nám sami bez důvodu nezavolají a k nám na návštěvu se dostaví pouze v případě, že je pozveme a opravdu je téměř přemlouváme, aby za námi tu 20 km trasu (cca 30 minut autobusem) vůbec absolvovali. Myslím, že si to ani neuvědomují, že přicházejí o něco, co už se nebude opakovat. Hodně zdravíčka a spokojených let všem dědečkům a babičkám, kteří o svá vnoučátka stojí.